Sójové mléko

Sójové mléko dnes zná snad každý. Ale věděli jste, že sója je luštěnina, jejíž název je přesně sója luštinatá? Nebo že původně pochází z Asie? Nebo že je základní surovinou pro tofu? Nevěděli? Já také ne. Věřím, že pokud se stravujete zdravěji než všední a nudní lidé jako jsem já, tak víte o sóje spoustu dalších věcí. Narazila jsem na hodně článků, které se zabývaly otázkou, jestli jíst sójové výrobky, nebo ne. Většina studií říká, že ano. Ale jsou i rýpalové, kteří tvrdí přesný opak. A to, že bychom sóju jíst neměli. Ale párky taky nejsou zdravé (a většinou ani masité) a my je jíme. Vážně nechápu, proč o jídle dnes lidé tolik přemýšlí. Samozřejmě, že zdraví je důležité, ale někdy se mi zdá, že lidé hledí spíš na svoji pózu než na zdraví nebo na chuť.

Já a sója? 
Se mnou je to těžké, bojím se ochutnávání nových věcí. Tudíž jsem sama sebe překvapila, když jsem si koupila sójové mléko. Možná by vše dopadlo jinak, kdybych si koupila nějaké s příchutí místo toho obyčejného (teda aspoň myslím, že bylo obyčejné, protože na obalu psali original... nicméně je na obrázku č.2). Nejprve jsem k tomu čuchla. Už jen, co jsem ucítila nevěstilo nic dobrého. Nebudu to zdržovat, nechutnalo mi to. Chvíli jsem předstírala, že ano, protože mi přišlo hloupé dát 20 korun za maličký pitíčko, který mi ani nechutná. Ale s každým dalším napitím se mi to protivilo víc a víc. Ve výsledku jsem to nalila kočce. Samozřejmě ne vše, protože jsem se bála, že to na ni bude mít negativní účinky. Jsem zvědavá, jaký blaf si koupím příště až budu mít ochutnávačně improvizační náladu (vsadím se, že poslední 3 slova by šla německy říct jako jedno jediné). Nechci škemrat o komentáře, ale ráda bych viděla nějakou odezvu :) Tak mi prosím dejte alespoň vědět, že jste tu byli.

Více informací o výhodách konzumace sójového mléka

Oba obrázky z tohoto článku najdete zde: Zdroj obrázků

Příliš mnoho blogů

V poslední době jsem hodněkrát přemýšlela o tom, že bych začala publikovat své názory na internetu. Založit si kanál na Youtube rozhodně nepřicházelo v úvahu, protože mám ráda určitou anonymitu, nelíbí se mi vlogy a jiná videa v češtině a když to vezmu kolem a kolem, přišla bych si spíš trapně, kdybych měla mluvit do kamery a pak to ještě někde zveřejňovat. 

Blog, na kterém se v tuto chvíli nacházíte není má blogová premiéra. To ani zdaleka ne. Za posledních cca.6 let jsem si vedla minimálně pět blogů. Některé z nich obsahují pouze jeden článek, který stejně hned po zveřejnění upadl v zapomnění. Jiné blogy jsem psala týdny, možná měsíce, a díky tomu jsem začala získávat i určitou odezvu od čtenářů. Nic významného. Všechny blogy mě po určité době přestaly bavit a dnes už si nepamatuju ani jejich adresu, takže si je nemůžu ani pro zasmání vyhledat. Vyjmenuju vám témata, kterých se mé blogy týkaly. Buďte si ale jisti, že se za to do značné míry stydím. Vím, že můj první blog se týkal statistik o tenise, který jsme hráli. Stmívání, to bylo asi v 6. třídě, kdy jsem byla velká fanynka. Móda, celebrity, jídlo, chytrý řeči,.... Na víc blogů si nevzpomínám, i když tohle asi nebude konečný seznam. Pokud jste tento článek dočetli až do konce (očividně ano), napište mi prosím nějaký komentář, abych viděla, že tu jen neházím hrách na stěnu, ale že se najde i někdo, kdo to mé seskupení slov přečetl.